To je zajímavý, ani jsem nějak nevěděl český názvy starších sond.

MARS 2020 = vytrvalost
už má i SPZ :D :D https:­/­/mars.nasa.gov­/system­/resources­/detail_files­/24803_4­-PIA23766­-NamePlateCloseUp­-web.jpg :D :D
a právě rover ­"balí­" na cestu, a už běží i odpočet do startu
https:­/­/mars.nasa.gov­/mars2020­/

Insight= porozumnění
Curiosity = zvědavost
Spirit = duch
Opportunity = příležitost
MAVEN= ­(zkratka z anglického názvu Mars Atmosphere and Volatile Evolution­) česky bych to přeložil, průzkum Marsovské atmosféry a evolučního vývoje
Mangalján ­(Indie­) = ­(ve volném překladu prostě, marsovské kosmické plavidlo­)
Phoenix = ­(fénix­)bájný pták
Nozomi ­(Japonsko­) = naděje
Pathfinder = průkopník
Surveyor= zeměměřič
Observer = pozorovatel
Mariner =námořník

některé jsem vynechal, ale jméno jméno jako Viking apod. si už každý domyslí co znamená....

Hezký, takhle to mohlo být popsaný v článcích tady. Ne že by byl problém si najít překlad, ale u některých názvů mě ani nenapadlo že to je normální slovo a myslel jsem že to je jen nějaký výmysl pro sondu a nebo taky prostě zvyk internet nevyužít :­-D

tak jasně, i anglické slovíčko muže být pro někoho problém ale jsou překladače,
ale jméno nebo slovo MAVEN, Mangalján , Nozomi si z angličtiny nepřeložíš
takže už musíš cíleně vědět že je to třeba zkratka anglických slov nebo Indický­/japonský výraz, aby sis to dal do překladače a přeložil takové slovo
mě se třeba líbí jaké používají výrazy které na sebe navazují a mají průzkumnický význam, až tedy na Fénixe...
Američani používají v posledních misích lidské hodnoty a schopnosti

a další mise by se mohli jmenovat:
trpělivost ­/ patience
cílevědomost ­/ purposefulness
pečlivost ­/ carefulness
odolnost ­/ resistance
vynalézavost ­/ resourcefulness
tvořivost ­/ creativity

význam těchto jmen by už mohl napovídat že se bude jednat o mise kde budou už jen roboti cíleně hledat nebo i přímo stavět místa kde by mohli lidé žít....

Jo jo pravda něco jen tak nepřeložím a je potřeba znalost o co jde, to je úkol redaktorů :­-­)
S tím stavěním, to už by chtělo nějakého robota stavitele :­-­) bude zajímavé to sledovat, jestli se to nebude moc odkládat.

Teplota ujde i dnes. V létě na rovníku v údolí dosahuje přibližně nuly. Tepelná izolace jako třeba skleník není takový technický problém, jako nízký tlak, takže voda v obyčejném beztlakovém skleníku by se hned vařila a člověk taky. Kdyby tak nějaký hodný mimozemšťani nám tam dotáhli malou část atmosféry venuše nebo jupiteru a zajistili tak větší tlak :­-)

staci natahnout zahradni hadici z jupitera, rozdil tlaku se uz postara ­(je bliz nez venuse a ma vic zbytecne atmosfery)

Lepší nějaká atmosféra než žádná. A alespoň není jedovatá. CO2 se dá poměrně snadno zkapalnit nebo vymrazit a do zbytku dodat kyslík. A rostliny ve skleníku, nebo rovnou bioreaktor naopak vyšší procento CO2 ocení . Enegreticky náročné, ale technologicky snadné. A stejně budou muset mít jaderný reaktor. ­(ano, Grátě se vykládají pohádky o solárních panelech, ale ty jsou TAM ještě nesmyslnější než na Zemi. Jestě slabší světlo a pro změnu prašnost jako na Sahaře.­) A je tam voda. jak led, tak v létě i kapalná. ­(nalezena, jak kape z útesů ohřátých sluncem­)

Já vím kapalná voda tam nějaká je, ale asi hodně vzácně, nevím, že by jen někde v údolích s vyšším tlakem? asi to je nějak na hranici. Určitě bych hlavně zvednul tlak, kdybych mohl :­-­)
Gréta řeší ekologii Země, ta je jiná jinou planetou a tím co stihli lidi udělat na Zemi v posledních staletích. Na marsovských vozítkách panely nedávají velký možnosti, na Zemi se solární auta taky nepoužívají běžně, ale jen na speciální závod. Proti tomu solární elektrárna si myslím že tam smysl dává. Panely můžou ometat od prachu roboti :­-­) Když budou panely daleko od rovníku, kde asi bude k těžbě víc vody, můžou být kolmo k zemi ­(malé ­"z­"), slunce na ně bude dopadat jen mírně šikmo z vrchu a prach se bude usazovat jen málo. Může to být takový jednoduchý zdroj pro nějakou základnu, jinak souhlasím že bude dobrý tam později stavět jaderné zdroje, ale ideálně hodně malé modulární reaktory co se plánují pro menší města na Zemi, tak ještě menší a z nich stejně jako na Zemi využívat i teplo. Dnes zákony zakazují nést v raketě víc jaderného materiálu pro případ poruchy rakety v atmosféře Země, ale třeba to časem vyřeší těžba na Měsíci, kde bude základna pro lidi dlouhodobě napřed v různých inovacích proti Marsu. Pro začátek budou solární panely určitě dobrý snadný řešení, k tomu nějaké baterie a nějaké pidi jaderné zdroje na úplný nouzový využití kdyby byla prachová bouře větší část roku a baterie došli, tak na nějaké nejzákladnější nouzové přežití.

I když pominu fakt, že by se vyráběná atmosféra ztrácena, nějak mě nenapadá jak jí vyrábět. Z plynů je tam všude plno vázaného kyslíku, ale vysokoprocentní kyslíková atmosféra je hodně blbý nápad. Nejbližěí dusík je na měsících Jupiteru a ještě k tomu ve formě metanu. Mám rád scifi, ale nedovedu si představit, jak ho extrahovat a dovážet na Mars potřebné miliardy tun. A to ani při fůzí poháněných raketách.

pro začátek řeknu, koukněte na několika dílný seriál Dobytí Marsu na Primě, možná bude v archivu, částečně je to hrané scifi z r.2033 a částečně proložené současnými vědátory, kteří to komentují....

Jirka­-77 5.3.2020 19:38
Ani pro začátek nebudou solární panely stačit, nezapomínejte že Mars je o dost dál a v jeho atmosféře je prach který zastiňuje tu už tak slabou trochu světla, vemte si takový InSight nebo který má nejnovější technologii solárních panelů na rozdíl od Spiritu a Opportunity ­(bud jim Marsovské nebe lehké­), a přesto má jen jednoduchá nástroje, jak dlouho trvalo ukládání měřících zařízení, a ­"krtek­" o velikosti kancelářského značkovače při zatloukání vyvíjí sílu asi jako když si hrajete s propiskou a mačkáte ten čudl na konci a ta sonda tu udělá jen párkrát za den, tolik dostane energie ze solárních panelů

Solárními panely by muselo být poseto celé údolí aby dokázalo delší dobu napájet stanici, takže jen logistika a provoz je nereálný pro velkou základnu, kdežto, malý jaderný reaktor stačí umístit dál od základny, natáhnout jediný kabel a máte vystaráno a nemusíte nic ometat od prachu.
Solární panely by byly jako záloha na zprovoznění podpory života, na dobu než posádka zapojí reaktor.

­- ­- ­- ­- ­- ­- ­- ­- ­- ­- ­- ­- ­- ­- ­- ­- ­- ­- ­-
wrah666 8.3.202016:28
atmosféru údajně chtějí vyrábět odpalováním jaderných bomb, tím by se jednak ohřála atmosféra a uvolnila voda v podobě ledu na polech, ale i plyny obsažené a zmražené ve vodě a půdě, asi CO2 ...?
to odpalování jaderných bomb měl­(má­) v plánu SpaceX a tuším že to říkal i Robert Zubrin, ale to je ještě větší scifi maniak než E.Musk, nějak si to nedokážu představit, navíc Mars přišel o atmosféru protože planetu nechrání magnetické pole a sluneční vítr tak atmosféru zase odfoukne, v globálním měřítku co by dokázali vyrobit, by se stejnou rychlostí zase ztratilo, musely by vyrábět nějaké hodně těžké plyny, těžší než kyslík, aby se plyn držel co maximálně nejvíc u země a nestoupal zbytečně vysoko xx Km nad povrch, podobně jako na Zemi dochází zásoby Helia, které je lehké a uniká do vyšších vrstev atmosféry a odtud do volného prostoru...

krom toho jsem taky slyšel cosi o tom, že by bylo reálnější navádět do atmosféry Marsu meteority, efekt by to mělo podobný jako výbuchy jaderných bomb, jen bez radiace, ovšem zde je běh na dlouhou trať než by vesmírní prospektoři vybrali vhodné kusy a dokázali je přemístit k Marsu z hlavního pásu asteroidu

teraformace planety je ten nejtěžší oříšek v případě kolonizace planety a typuji že dřív jak za 200­-300 let se nedočkáme ani dýchatelné atmosféry a to je hodně optimistický výhled

Úvahy o teraformaci jsou krásná, ale momentálně je absolutním vrcholem našich možností, tam SNAD za nějakých 8­-10 let dostat pár lidí. Tedy živých. A snad je dostat i zpátky, ve stejném stavu. A pak se teprve uvidí. Počítám, že týden průzkumu vydá víc dat, než 50 let pobytu sond.

PS: nedostatek energie se zdaleka netýká jen legrácek se soláry. Stačí se podívat, jaké výkony mají použité jaderné zdroje ­(tam kde jsou použité­) aby bylo jasné, že ani tyhle sondy si nemohou moc vyskakovat. Konkrétně ten nový rover má mít k dispozici fantastických 110W. Což je při nutnosti napájet hafo přístrojů a ještě pohybovat tunu vážícím objektem docela ­"hodně­". I s nižší gravitací to stále dává něco přes 350 kg, a to v terénu připomínajícím poušť Gobi. I když připouštím, je tam výhoda, že se nemusí část elektřiny obětovat na ohřev, zdroj sám hřeje.

úvahy o teraformaci jsou nejen krásný zábavný představy, ale taky normální realita, která probíhat bude pokud lidi nezastaví nějaká katastrofa tady na Zemi, nebo spíš by se to tím jen zpozdilo. Lidi se nezastaví i kdyby tam museli žít jen v podzemí. Bude tam žít a makat hromada lidí. že to nebude letos to víme :­-­) jak moc pomalu to půjde, to nevíme, ale postupně se základna stavět a osídlovat bude a bude růst.

Tak nikdo si snad nemyslí, že by to bylo brzo. Normální vědci co vím už dřív plánovali že by tam byla dýchatelná atmosféra a rostliny asi za 1000 let. Meteority si taky myslím, že je dobrý zdroj. Když nebudou moc velký, tak s nima můžou bombardovat Mars v jiný části než bude základna a základna může v pohodě přežít.
Jaderná elektrárna je jistě lepší zdroj, jen zatím nejde na Mars dostat větší zásoby radiokativního materiálu kvůli bezpečnosti raket nad Zemí, ale to se snad nějak vyřeší. Ty pidi výkony roverů já vím, solární elektrárnu beru jako první zatím jedinou možnost a tím pádem omezenou základnu, jasně že časem se jaderná el. vyřeší, ale třeba ne hned. Pak to můžou být modulární reaktory jaké vymýšlejí češi pro města jako náhrada teplárny, takže přímo ve městě a něco podobnýho přímo na základně na Marsu.
Ať to vše půjde jakkoliv pomalu, tak dělat se to bude i kdyby dýchatelná atmosféra nešla vyrobit, tak minimálně pořádné město se stejně postaví a lidi tam žít budou i kdyby žili v zemi. To je u lidí jako druhu celkem jasný.

Udivuje mě vaše neznalost o Marsu.
Mars má studené jádro, studené jádro které neteče ani se neotáčí, Mars tak nemá magnetické pole, chránící povrch planety před slunečním zářením. Ne o to se gravitace fakt nepostará, takže jakékoliv výmysly o tom, že vyrobíte atmoféru jsou nesmyslná, protože Mars ji okamžitě zase ztratí. Ta trocha prachu a trocha plynů co na Marsu zůstala vám v ničem nepomůže.
Další věcí je, že je tam zima a ta zima tam bude hodně dlouho. Voda prakticky žádná. Mars je mrtvá planeta a jakákoliv kolonizace je nesmyslná.
Věřím že lidstvo dříve žilo na Marsu a ten se slunci vzdálil natolik, že se lidstvo přesunulo na planetu zemi. Za několik tisíc let se lidstvo zase bude muset přesunout na venuši. A tak pořád dokola až dokud Slunce nevyhasne. Takže spíše se dívejme na Venuši jako náš budoucí svět.

Žít by se tam dalo. pod kopulí, případně v podzemí a venku ve skafandru. Otázkou je, jestli to má smysl. Teraformovat tak, aby mohl člověk žít venku to nepůjde.

PS: ta ­"trocha­" plynů, stejně jako vody stále reprezentuje miliardy tun.

Určitě má smysl postavit základnu i kdyby s Marsem nic dělat nešlo, ale třeba někdy půjde. Těžko si představit co dokážou lidi za 1000 let. Neumíme ani na Zemi vyvrátit teorii a nepřímé důkazy o vyspělé civilizaci v podzemí na Zemi, protože její existence v podzemí dává smysl, jen to neumíme potvrdit nebo vyvrátit. S trochou lepší techniky podle dnešních představ a znalostí není problém aby tam mohli v pohodě žít a mít se tam hezky. Chlazení vodou z moře a podobně :­-­)

Já bych si na chvilku vypůjčil větu.
Udivuje mě vaše neznalost o Marsu. :­-D
Kdyby se tam teď vyrobila atmosféra, tak není pravda že ji Mars okamžitě ztratí, ty by se ztrácela aspoň tisíce let. Za tu dobu můžou lidi vyřešit magnetické pole technicky, nebo třeba atmosféru doplňovat, protože uniká pomalu, nebo budou znát lepší možnosti než umíme vymyslet dnes jako sci­-fi :­-D
Nesouhlasím s větou že jakákoli kolonizace je nesmyslná. Pro lidi blízké budoucnosti je to nejsnadnější způsob jak se naučít zabydlovat na různých místech mimo Zemi. Kolonie na Marsu nemusí vyrobit podmínky pro život v přírodě, může aspoň vyrobit podmínky pro přežití kolonie v závislosti na technologiích, teda něco jako město a ne příroda, třeba z větší části v podzemí. Naopak nesmyslný je zůstat na vždy jen na Zemi.
V pozdějším životu Slunce bude obyvatelná zóna naopak dál od Slunce než dnes.
Větu o neznalosti zas beru zpět ať už jde o kohokoliv v diskuzi, protože malé znalosti o Marsu a Slunci jsou naprosto normální mezi lidmi a tak se na tom není čemu divit. Mladý kolega v práci si naopak myslel že lidi na Mars už letěli. Blbej není, jen se o to málo kdo zajímá, takže ví víc o jiných věcech :­-­) a někdo blbej je a to je taky normální :­-)